Cesta: Pro občany / Klub seniorů Hranice / Akce Klubu seniorů / Rekondiční pobyt 2014


obsah:

           

  

 

     Senioři na rekondičním pobytu

 

 

 

Pro letošní rekondiční pobyt bylo vybráno město Rožnov pod Radhoštěm. Toto turisticky velmi atraktivní město je považováno za srdce Valašska. Nádherné okolí Rožnova je přímo předurčeno pro rekreaci a sport. A zde v hotelu Energetic jsme prožili druhý zářijový týden naplněný každodenním dvoufázovým cvičením v multifunkční hale, saunováním, lenošením ve vířivce, ale také překonáváním výškových rozdílů při celodenních turistických vycházkách.

 Vyjeli jsme v neděli ráno a cestou jsme se zastavili v Lešné, kousek od Valašského Meziříčí, kde byl koncem roku 2011 otevřen zrekonstruovaný zámek. Rekonstrukce zámku byla velmi náročná, ale opravdu se povedla. Lešenský zámek byl sídlem rodové větve hrabat Kinských, kteří se zasloužili o jeho současnou podobu. Dnes mu atraktivitu dodávají nejen historické interiéry, ale i anglický park se vzácnými dřevinami. My jsme při prohlídce měli navíc štěstí na fundovanou a milou průvodkyni.

 Další zastávka byla na Soláni. Soláni se také někdy přezdívá „vrch umělců“. V Čarťácké hospodě pod vrcholem se scházeli významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé. A teď jsme měli možnost posedět si v ní i my. Po občerstvení jsme si prohlédli prostory Zvonice, nejmladší stavby na Soláni, se stálou expozicí valašských umělců. Pak už nás čekalo ubytování ve velmi pěkných  pokojích hotelu Energetic.

 V pondělí jsme si vyšlápli na Velký Javorník, který je nejvyšším bodem Veřovických vrchů, ležících v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Měří 918 m n.m. Na vrcholu Javorníku stojí ve výšce 905 m n.m. turistická chata postavená v roce 1935, ale k naší smůle byla ten den zavřená. Na jídlo a pití jsme si museli nechat zajít chuť a posilnit se jen z vlastních zásob. Zato jsme mohli vystoupat na nejmladší beskydskou rozhlednu, která byla slavnostně otevřena v roce 2013. Rozhledna na Javorníku dosahuje výšky 25,9 m. Je volně přístupná. Na vyhlídkovou plošinu vede lomené dřevěné schodiště, které prochází celkem devíti podlažími. Protože bylo slunečno, nádherně jsme viděli Beskydy s nepřehlédnutelnou Lysou horou, Smrkem i blízkým Radhoštěm, ale také Ostravsko a Jeseníky. Nabízel se nám výhled na Štramberk s jeho Trúbou a na vrch Kotouč s vápencovým lomem. Viděli jsme okolní obce a v dálce se rýsovala Malá a Velká Fatra, Nízké a Belanské Tatry a Strážovské vrchy. To vše jsme určili pomocí panoramatických orientačních tabulí umístěných na nejvyšším ochoze rozhledny. Ten den jsme ušli přes 20 km, zafuněli si při výstupu a otlačili si palce při prudkém sestupu do hotelu.

Druhá skupina si vyjela na Pustevny, kde si prohlédla krásné Jurkovičovy stavby, vyfotila se u sochy pohanského boha Radegasta a po kratší či delší procházce se vrátila domů.

V úterý jsme si vyjeli na Pustevny i my a vydali se na sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd – Radhošť (1129 m n. m.). Také my jsme se zastavili u sochy pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody. Cesta k vrcholu pokračovala kolem horského hotelu Radegast. Po několika dalších desítkách metrů jsme stáli před bronzovým 2,6 m vysokým sousoším Cyrila a Metoděje. Je duté, váží 800 kg a je ulito z bronzu. Sousoší symbolizuje bratrství a sjednocení. Navštívili jsme i dominantu Radhoště, kapli sv. Cyrila a Metoděje. Pokochali jsme se několika uměleckými díly, mramorovým cyrilometodějským oltářem, obrazem Piety a mozaikovým zdobením oken. Zajímavým faktem je, že kaplí prochází hranice Zlínského a Moravskoslezského kraje a tak jsme chvíli stáli na území Trojanovic a chvíli na území Dolní Bečvy. Dolů jsme sešli po červené turistické značce.

 Druhá skupina vyjela na Horní Bečvu a podle svých schopností a sil absolvovala náročnější i méně náročnou túru.

  Ve středu se první skupina vydala pěšky a druhá skupina autobusem do Zubří, přesněji do Starého Zubří. Cestou jsme si prohlédli výrobnu svíček Unipar a některé výrobky jsme si i zakoupili. Cílem naší cesty však byla kaple svatého Ducha. Kaple stojí na malém návrší s výhledem na celé údolí Starozuberského potoka. Základní kámen posvětil papež Jan Pavel II. při své návštěvě Olomouce v roce 1995. Nezanedbatelnou zvláštností je i to, že kruhová stavba z kamene, dřeva, cihel a kovu je dílem místních řemeslníků. Slavnost svěcení kaple proběhla v jubilejním roce 2000, na den slavnosti Seslání Svatého Ducha. Po posilnění v místním hostinci jsme se vrátili do Rožnova.

  Ve čtvrtek nás čekala exkurze do místního pivovaru, který je nově rekonstruován a pro návštěvníky otevřen od roku 2010. Vaření piva však v Rožnově sahá až do roku 1712. Ochutnali jsme pivo Rothschild, Radhošť a Čert. Shlédli jsme dvacetiminutový film o historii pivovaru a poslechli si výklad zdejšího sládka. Pak jsme se individuálně prošli po městě, někteří vystoupali i na rozhlednu. Zastavili jsme se v Domě kamenů a pokochali se jejich krásou. Večer jsme poseděli ve stylovém valašském prostředí koliby Kordulka, povečeřeli místní specialitu, pobavili se a zazpívali si.

  Pátek byl posledním dnem našeho pobytu. Při cestě domů jsme se zastavili ve Velkých Karlovicích a prohlédli si  nejvzácnější památku této malebné valašské obce, roubený kostelík zasvěcený Panně Marii Sněžné. Kostel je postaven ve stylu lidového baroka a při jeho stavbě nebyl použit jediný kovový prvek, veškeré spoje jsou pouze dřevěné. V blízkosti kostela se nachází muzeum, které jsme také navštívili. Viděli jsme prostou valašskou kuchyni s původním vybavením, soubory řezbářských prací spolu s originálním betlémem a expozici lisovaného i foukaného skla. Po velmi chutném  a vydatném obědě jsme se vydali na zpáteční cestu do Hranic.

  Velké poděkování za příjemně prožitý týden patří našim vedoucím Dagmar Strnadové a Zdence Vymětalíkové. Za týrání, mučení a protahování líného těla děkujeme naší cvičitelce Lence Němčákové.

Text Zdena Rorečková

Foto Ing. H. Vávrová



Jazykové verze

  • Čeština
  • English