Cesta: Životní prostředí / Vodní hospodářství a rybářství / Vodní hospodářství


obsah:

Vodní hospodářství

Hydrologické údaje - popis území

Město Hranice a jeho místní části se nacházejí na střední Moravě v prostoru Bečevské brány, která je zaklíněna mezi Oderské vrchy a Podbeskydskou pahorkatinu. Město Hranice a jeho místní části se nacházejí v nadmořských výškách 366 m.n.m. a 205 m.n.m., výšková členitostí 50 - 70 m. Územím Hranic prochází od severovýchodu k jihovýchodu výrazný geologický zlom, ve kterém se v prostoru Hranic a Teplic nad Bečvou vyskytují prameny minerálních vod.

Průměrné úhrny srážek v jednotlivých měsících v mm za rok 2000

 měsíc I.  II.  III. IV.  V.  VI.  VII.  VIII.  IX.  X.  XI.  XII.  rok 
 mm  38  31  33  48  66  79  88  87  59  59  49  43  678

 Zdroj : ČHMÚ

Zdroje pitné a užitkové vody

Nejvýznamnějším zdrojem pitné vody je přivaděč z Ostravského oblastního vodovodu zásobený vodou z úpravny povrchové vody Podhradí. Do Hranic je dále dodávána podzemní voda z prameniště ve Lhotce a do místní části Valšovice podzemní voda z prameniště Ústí. Místní část Středolesí je zásobena vodou z úpravny povrchové vody Radíkov.

Zásobování pitnou vodou

Město Hranice a některé místní části jsou zásobovány pitnou vodou ze skupinových vodovodů Hranice a Záhoří. Vlastníkem vodovodů jsou Vodovody a kanalizace Přerov, a.s., jejichž významným akcionářem je město Hranice. Skupinový vodovod Hranice je napájen z Ostravského oblastního vodovodu a z místního zdroje - úpravny vody ve Lhotce.
Vodovod dodává vodu do centra města, sídlišť i do průmyslových lokalit. Zásobuje také místní části Drahotuše, Slavíč, Rybáře, Velkou. Místní část Valšovice je napojena na skupinový vodovod Záhoří, který je napájen kvalitní vodou z prameniště Ústí. Místní část Středolesí je zásobována vodou z vodovodu Radíkov, část Lhotka a Uhřínov jsou zásobovány z vlastních zdrojů (domovní studny).
Kvalita pitné vody, která je dodávaná do vodovodů pro Hranice a místní části, odpovídá kvalitě pitné vody podle vyhlášky MZ č. 258/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost kontroly její kvality v platném znění a prováděcí vyhlášky č. 252/2004 Sb..

V roce 2005 bylo firmou Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. vyrobeno pro Hranice a místní části 1. 989 171m3 pitné vody.

Vodní toky

Na území Hranic a místních částí se nachází důležité vodní toky Řeka Bečva ( povodí 1 270 km2),Velička ( povodí 65,80 km2 ), Ludina ( povodí 20,64 km2).
Řeka Bečva má kvalitu vody, odpovídající požadavkům na vodu upravitelnou k pitným účelům (studie Hydroprojekt Praha), má však průtoky extrémně rozkolísané od známého minimálního průtoku 0,94 m3/s až do maximálního průtoku 940 m3/s.

Stavy a průtoky na řece Bečvě lze zjistit na stránkách Povodí Moravy s.p.

Kvalita vody v řece Bečva - odměrné místo Hustopeče nad Bečvou 

 Název toku (profil)ukazatel rozp. OBSK5  CHSK (Mn)CHSK (Cr)  rozp. látkynerozp. látky  N- (NH4+) N- (NO3)P. celk. CI- SO2  index saprob. bentosu
 Bečva  průměr  10,88 3,25   4,51  21,84 347,79  30,88  0,53  2,56  0,18   17,04 66,95  2,34 
 C 90  8,42 5,88  5,75  22,87  474,52  45,34  0,93  3,36  0,31  24,40  92,96   
 třída  I  III  I  II  II  III  III  II  III  I  II III 

 Zdroj: Povodí Moravy s.p. Brno

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod v Hranicích

- prameniště Nový odbyt Hranice (studny), č. hydrologického pořadí 4-11-02-033, vydatnost prameniště 45 l/s, (sběrné studny), PHO 1, PHO 2
- Úpravna Lhotka, (vrty) č. hydrologického pořadí 4-11-02-041, vydatnost prameniště 10 l/s, PHO 1, PHO 2.

Vodní plochy v Hranicích

Na území města Hranic a místních částí se nachází rybník Kuchyňka a Velký Drahotuch. Tyto vodní plochy jsou v majetku Města Hranic a v užívání místní organizace Českého rybářského svazu. Vodní nádrž v obci Drahotuše je v majetku a správě Zemědělské vodohospodářské správy, územní pracoviště Přerov. Vodní dílo ve Středolesí - biologické rybníky - jsou ve vlastnictví Města Hranic a ve správě akciové společnosti EKOLTES Hranice. Biologické rybníky slouží k dočišťování odpadních vod v obci Středolesí.

Povodně a povodňové plány

Dle nového zákona č. 254 /2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších novelizací, jsou ochranou před povodněmi opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí, prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní.
Ochranu před povodněmi v územním obvodu obce zabezpečují povodňové orgány obcí, to je obecní rada nebo jí zřízená povodňová komise, jejímž předsedou je starosta obce. Povodňové plány zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni.
Povodňovým plánem se rozumí dokument, který obsahuje způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací. Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území, nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci. V pochybnostech o této povinnosti rozhodne vodoprávní úřad. Povodňové plány územních celků musí jejich zpracovatelé každoročně prověřovat a toto prověření dokladovat.
Nejméně jednou ročně povodňové orgány obcí organizují a provádějí jarní - povodňové prohlídky toků, vodních děl a záplavových území ve svém správním obvodu. Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností organizují a koordinují provádění povodňových prohlídek s obcemi správního obvodu a dle potřeby k nim zvou ostatní účastníky ochrany před povodněmi, kterým je uložena povinnost spolupracovat - správce povodí, správce vodního toků, vlastníky nemovitostí a vodních děl v záplavovém území.

Od povodní v roce 1997 se v oblasti legislativy, povodňových plánů a přípravy na možné povodňové ohrožení, udělal velký krok kupředu. Povodňový plán Města Hranic byl v roce 2003 celkově přepracován. Přechodem pravomocí z Okresního úřadu Přerov se Město Hranice stalo Obcí s rozšířenou působností Hranice a Povodňový plán Města Hranic se rozšířil na Povodňový plán správního obvodu obce s rozšířenou působností Hranice (PP SO ORP Hranice). Povodňový plán byl odsouhlasen Radou města Hranic a koncem roku 2003 proběhlo jeho odborné posouzení správcem Povodí Moravy, s.p. Brno a správcem Povodí Odry s.p. Ostrava.
Na základě výzvy odboru životního prostředí na vedení obcí ve správním obvodu Města Hranic aktualizace a odsouhlasení povodňových plánů obcí s možným zasažením povodněmi. Z celkového počtu 30 obcí správního obvodu dodalo povodňový plán k odsouhlasení 23 obcí a v 7 obcích nehrozí povodňové nebezpečí. Dle zákona o vodách vypracovaly povodňový plán i firmy v záplavovém území s možným zhoršením průběhu povodně.
V polovině roku 2008 proběhla aktualizace Povodňového plánu správního obvodu obce s rozšířenou působností Hranice a Povodňového plánu Města Hranic. Byla provedena aktualizace složení Povodňové komise, prověřena platnost uvedených zákonů a předpisů, a provedeno prověření telefonického spojení, včetně aktualizace a doplnění telefonních čísel.
Na základě požadavku Předsedy Povodňové komise Města Hranic byla zároveň vypracována pracovní verze Povodňového plánu (Manuál k povodňovému plánu), který je přehledným výběrem nejdůležitějších částí Povodňového plánu Města Hranic.
Informací s velkou důležitostí je stanovení nového záplavového území, které z větší části kopíruje rozliv vod v roce 1997. Toto stanovení záplavového území vyhlásil Krajský úřad Olomouckého kraje dne 24.02.2006, pod SpZn.: KÚOK 14777/05/OŽPZ/426.

Veřejné WC ve Městě Hranice

Odbor ŽP v současné době vede evidenci a zajišťuje financování údržby a provozu 8 kusů mobilních WC. Likvidaci ekologických náplní, servisní práce, drobné opravy a úklidové práce vykonává akciová společnost Ekoltes Hranice. Náklady na provoz 8 kusů mobilních, ekologických toalet bez mimořádných situací a nevyužití nespecifikované rezervy na odstranění nutných závad a oprav dosáhnou cca 420 tis. Kč. ročně.


Kanalizace v jednotlivých částech Města Hranic

Hranice I - Město

V Hranicích je vybudována soustavná převážně jednotná kanalizace s odlehčením ředěných splaškových vod do místních vodotečí. Soustavná kanalizace byla ve městě budována v letech 1965 - 1970. Stoková síť, budovaná v letech 1965 - 1970, byla z železobetonových trub, stoková síť sídlišť, vybudována později, je z železobetonových trub, později byly použity trouby VIHY a VIHY SUPER.
Na jednotnou soustavu kanalizace je napojena i část města na levém břehu řeky a dále městská část Drahouše - Mlýnská ulice a okolí.
Z oblasti lázní Teplice nad Bečvou a částí této obce, kde je kanalizace řešena jako oddílná, přitékají sběračem B (levobřežní sběrač) k přečerpávací stanici pouze vody splaškové. Ve zbývající části obce Teplice n. B. je vybudována samostatná oddílná kanalizace, ukončená čistírnou odpadních vod ( dále jen ČOV ).
Převážná část kanalizace, zakončená čistírnou odpadních vod, je ve vlastnictví a provozování společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Část kanalizace, do které jsou přiváděny dešťové vody, vedoucí do místních vodotečí, je ve vlastnictví a správě Města Hranice.
Čistírna odpadních vod Hranice Pod městem na pravém břehu Bečvy je umístěna ústřední čistírna odpadních vod, která byla uvedena do provozu v r. 1967. V osmdesátých letech minulého století prošla dílčími rekonstrukcemi, v roce 2000 byla zahájena celková rekonstrukce čistírny, dokončená v r. 2002. V roce 2003 byla čistírna odpadních vod uvedena do trvalého provozu.
ČOV v Hranicích je dnes čistírnou s nitrifikací a denitrifikací, s oběhovou aktivací s jemnobublinným provzdušňováním, anaerobním reaktorem, s odstraňováním fosforu částečně biologicky a částečně chemicky, s technologií 3. stupně dočišťování - filtrace mikrosíty, dešťovou a povodňovou čerpací stanicí, kalovým a plynovým hospodářstvím (mezofilní vyhnívání).
Projektovaná kapacita: látková 30 000 EO60 ( ekvivalentní obyvatele ), objemová 5 800 m3/den (=Q24). Látkové zatížení ČOV činí po rekonstrukci 50% projektové kapacity, objemová kapacita 110% projektované kapacity. Celkové náklady na rekonstrukci činily 128 mil Kč.
Na čistírnu odpadních vod v Hranicích jsou přiváděny odpadní vody z města Hranic a z částí obcí Drahouše a Teplice nad Bečvou.
Správcem veřejné kanalizace v Hranicích je společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.

Hranice II - Lhotka Místní částí Lhotka protéká řeka Velička, jsou zde vybudovány dvě větve jednotné kanalizace (stoka A a stoka B), budované v letech 1970 - 1972. Do kanalizace jsou zaústěny dešťové vody. Jižní větev kanalizace (stoka A) je zaústěna do mlýnského náhonu, který již neslouží svému účelu a je zčásti zasypán. Stoka B je zaústěna do Veličky. Obyvatelé likvidují odpadní vody v jímkách na vyvážení, nebo v septicích.

Hranice III - Velká

Místní částí Velká protéká řeka Velička a západní částí vodoteč Splavná, jejichž rozvodí leží prakticky ve středu Velké. Stávající jednotná kanalizace se sestává ze dvou samostatných systémů - jeden je vústěn do Veličky, druhý je vyústěn do Radíkovského potoka.

 Hranice IV - Drahotuše

Městskou částí Drahotuše protéká několik drobných vodotečí (Drahotušský potok a Uhřínovský potok). V letech 2006 -  2008  proběhla stavba stokové sítě, včetně přečerpávacích stanic splaškových odpadních vod a jejich odvedení na ČOV Hranice.

Hranice V - Rybáře

Místní část Rybáře leží na pravém břehu Bečvy. Není zde kanalizace, dešťové vody jsou odváděny přímo do Bečvy. Obyvatelé likvidují splaškové odpadní vody v jímkách na vyvážení.

Hranice VI - Valšovice

Místní částí Valšovice protéká místní vodoteč - levostranný přítok Opatovického potoka. Je zde vybudovaná kompletní jednotná kanalizační síť, která kromě dešťových vod odvádí i splaškové odpadní vody z domácností. Čištění odpadních vod obstarává pro celou obec biologický septik, který je umístěn na konci kanalizační sítě. Pro bezpečné odvedení dešťových přívalů je před septikem vybudována odlehčovací komora. Kanalizace a septik byly vybudovány v letech 1968-1975. Rozbory vyčištěné vody ukazují na špatnou účinnost čištění biologického septiku. V současné době je projednáváno odkoupení pozemků pod septikem a pozemku pro zřízení příjezdové cesty k septiku. Cílem je zpřístupnění septiku za cílem jeho údržby, pravidelného vyvážení a provedení technických úprav tak, aby se zvýšila účinnosti čištění tohoto zařízení.

Hranice VII - Slavíč

V místní části Slavíč je dešťová kanalizace, která odvádí veškeré dešťové vody otevřeným příkopem do řeky Bečvy. Splaškové vody jsou odváděny do jímek na vyvážení.

Hranice VIII - Středolesí

Místní částí Středolesí protéká pravostranný přítok Bradelného potoka. Tento potok byl zatrubněn a je součástí kanalizace v místní části Středolesí - tvoří páteřní stoku. Tato stoka byla později doplněna o další krátké úseky kanalizace a tak vznikla dnešní síť v obci. Odvádí jednak dešťové vody a jednak jsou do ní zaústěny přepady ze septiků jednotlivých nemovitostí. Kanalizace byla budována kolem toku 1976. Kanalizace je zakončena třemi biologickými rybníky, které byly vybudovány v dolní části obce v letech 1986-88. Systém 3 rybníků, umístěných pod soustavnou zástavbou, které plní funkci jednak dočišťovací a pro další vedlejší účely a to chov ryb, protipožární zabezpečení a zároveň tvoří protierozní ochranu. Podstata čištění spočívá ve zředění splaškové vody vodu potoční (říční), jejím prohřátí a prokysličení a následném rozložení organických nečistot bakteriemi a strávení vzniklých zplodin řasami. Řasy jsou dále požírány zooplanktonem.

Hranice IX - Uhřínov

Místní částí Uhřínov protéká potok Milenovec. V obci není kanalizace, dešťové vody jsou odvedeny přímo do potoka, splaškové odpadní vody jsou odváděny do jímek na vyvážení.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (PRVKÚK)

Plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro území kraje jsou zpracovávány na základě ustanovení § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje byl schválen Radou kraje na podzim roku 2004.
PRVKÚK je zpracován s výhledem na dobu 10 let, tzn. do roku 2015. Aktualizace je plánována vždy po dvou letech.
V PRVKÚK je stanovena základní koncepce řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, koncepce odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku.
V PRVKÚK jsou navrženy postupy výstavby vodovodů a kanalizací, při kterých je respektována řada vlivů z pohledu celého kraje, tzn., že je upřednostňováno řešení optimální z hlediska celého kraje a může tak dojít k rozporu s lokálními zájmy některých obcí.
PRVKÚK je zpracován také pro město Hranice a jeho místní části. Na základě PRVKÚK pro místní část Velká bylo letos započato s čištěním a monitorováním technického stavu kanalizace ve Velké. Na základě výsledků bude pokračováno s opravami kanalizace tak, aby nedocházelo k nátoku balastních vod do kanalizace.



Jazykové verze

  • Čeština
  • English