Celkem 25 studentů několika ročníků řešilo v rámci ročníkových, nebo i diplomové práce, jak by se dala upravit a zkulturnit hlavní spojovací tepna Hranic, kde se potkávají chodci, cyklisté i řidiči.  

Do řešení se zapojily dvě skupiny studentů z třetího ročníku ( AT3). V soutěži o Cenu Bohuslava Fuchse (interní fakultní soutěž na FA VUT v Brně) získala jedna skupina hlavní cenu (projekt „Město pro lidi – lidi pro město“) a druhá zvláštní ocenění (projekt „Atribut města – městská struktura“).

Dále dvojice dívek ze čtvrtého ročníku (AT4) vytvořila projekt „Tržnice! Skleníky! Nádraží!!! Hranice“, který nesouvisí přímo s Třídou 1. máje, protože tržnice je umístěna mezi vlakové a autobusové nádraží. Projekt ale opět zvítězil v Ceně Bohuslava Fuchse.

Skupina diplomantů (A7Z), mají tuto práci rozčleněnou na dva semestry, takže jsou nyní v polovině – mají hotový urbanismus lokality (který bude nyní představen) a v letním semestru navrhují konkrétní stavby. Jejich práce budou hotové v červnu, výsledky opět představíme.

Celý projekt vedou Ing. arch. Jan Foretník Ph.D. a Ing. arch. Barbora Ponešová Ph.D.  z fakulty architektury.

Zadání projektu Hranice Nová identita

Hranice (18,5 tis. obyvatel) jsou typickým městem střední velikosti. Historické jádro na ostrohu nad mohutným tokem Bečvy bylo obklopeno předměstími podél dopravních tras nadregionálního významu. Mohutný rozvoj v období průmyslové revoluce a ve 20. století vyústil do typicky nevhodných urbanistických zásahů, které omezují rozvoj a užitnost města:

• silniční průtahy rozdělily město a vytvářejí izolované periferie,
• ulice byly nahrazeny amorfním prostorem obtékajícím solitérní (panelové) objekty,
• funkcionalistické zónování přineslo monofunkční areály a dopravní problémy,
• historické jádro a historická předměstí byla marginalizována a podfinancována,
• neřešil se charakter či obraz města a ideový základ pro jeho rozvoj,
• vedení dopravy odřízlo historické jádro od okolního města.

Po roce 1989 bylo investováno mnoho energie do opravy historického centra, hlavních ulic a náměstí. Nezbyly už však síly na okraje jádra a na jeho propojení s okolními částmi města. Bezprostřední okolí centra tak má místy periferní charakter.

Ateliér se zaměřil na hledání strategie pro novou podobu Třídy 1. Máje s cílem najít a rozvíjet identitu místa. Studenti mohli pracovat ve skupinách, a to i z různých ročníků. Jednotlivé ročníky se (v rámci skupin) věnovali konkrétnímu problému odpovídajícímu profilu předmětu:

AT3 (3. ročník) proudění

Cílem bylo stanovit ideovou koncepci veřejných prostorů podél významné městské spojnice pro krátkodobý časový horizont.

AT5 (4. ročník) forma

V zadané lokalitě (a případně ve spolupráci s ostatními ve skupině) hledali studenti místo a formu pro městskou tržnici.

A7Z (diplomanté) udržitelný nerůst

Cílem bylo stanovit ideovou urbanistickou koncepci významné městské třídy pro dlouhodobý časový horizont.